Adam Matuška – sládek

Jeho pivo milují v Česku i v Americe. Skromný kluk, který chtěl být baseballovým hráčem a nakonec je z něj jeden z nejlepších sládků v České republice. Své pivo s názvem Matuška vaří už devátým rokem v malebné obci Broumy na Berounsku. A tady je rozhovor s tímto mladým sympaťákem…

Vzpomenete si na ten okamžik, kdy jste úplně poprvé ochutnal pivo?

To jsem byl asi hodně malej kluk. Když nebudu počítat takovýto, když jsem se napil jako malej u řízku, tak asi nejintenzivnější zážitek byl, když mě táta vzal do nejstaršího funkčního pivovaru na světě. Bylo to v Německu ve městě Weihenstephan a ochutnal jsem tam tamní pšeničný pivo. To bylo asi na základce, asi v sedmé třídě….To pivo bylo hodně jiný a hodně mi chutnalo.

Vaše pivo patří mezi nejlepší v republice. Jak to vlastně začalo?

Začalo to u mého táty. Ten se už přes 30 let věnuje oboru pivovarnictví. Působil jako podsládek v pivovaru u Fleků, na Strahově a taky jezdil hodně po světě. A jeho sen byl otevřít si jednou vlastní pivovar. Já jsem vystudoval stejnou školu /Střední průmyslová škola potravinářských technologií v Podskalské ulici v Praze/ jako on, a tak jsme se do toho jednoho dne pustili.

Chvíli to ale vypadalo, že se budete živit baseballem. Jaká je tedy cesta od baseballu k pivu?

Baseball hrál brácha, já jsem to odkoukal a moc mě to bavilo. Chtěl jsem z té střední potravinářské školy dokonce přejít i na sportovní školu. Ale pak jsem jel do Anglie a tam jsem zjistil, jak ten svět piva je rozmanitej a že má rozhodně smysl se o to zajímat. A navíc baseball jsem nehrál zas na takový úrovni, abych se tím mohl jednou živit. Tak jsem to přehodnotil.

Jak dopadlo Vaše úplně první pivo?

Moje úplně první pivo jsem vařil na střední škole. Na Silvestra jsem ho vylil do vany, zasypal ledem a pozval kamarády a vypili jsme ho. (smích)

Chutnalo Vám?

Chutnalo. (smích)

Slyšela jsem, že na výrobě piva Matuška se podílí celá Vaše rodina a taky Vaši kamarádi. Je to pravda?

Ze začátku to bylo tak, že táta ten pivovar rozjel a zároveň ještě musel pracovat jako sládek na Strahově, abychom mohli zaplatit splátky a podobně. Takže jsme tady s mým kamarádem ze školy začali pracovat ve dvou. Vařili jsme pivo, pak jsme to tady všechno umyli a rozváželi pivo po Praze. Všechno jsme si dělali sami. Po večerech táta dělal účty. Ale pak už to v tomhle stavu bylo neudržitelný. Tak se sem nastěhovala i babička, která pomáhala s korigováním teplot piva. Ale ani to nestačilo, takže táta odešel ze Strahova a začal naplno dělat tady. Pak nám musela přijít pomoct i máma, která byla původně porodní asistentka. Ta se nám začala starat o účty. Brácha je akademický malíř, tak nám dělal etikety a vymyslel logo. Víceméně je do toho zapojená celá naše rodina. Jedině mladší ségra je zatím mimo obor a věnuje se volejbalu.

V pivovaru prý nemáte ani linku a i dnes si všechno děláte sami. Je to tak?

Jestli myslíte stáčecí linku na lahve, tak to je pravda. Tu pořád nemáme a pivo si pořád stáčíme ručně. Ale třeba někdy dojde i na ni.

Kolik času Vám běhání kolem pivovaru zabere?

Je to full-time job. Práce ve všední dny i o víkendech. Jsme tady pořád. Práce kolem pivovaru je opravdu hodně. Kromě vaření piva je to i komunikace se zákazníky.

Když jste začínal, vstával jste prý každý den ve tři ráno…

Jo, to je pravda…abych stíhal i ty baseballový tréninky, tak jsem vstával ve tři ráno, abych mohl být zase v půl páté v Praze. Na začátku jsme tady byli každý den dvanáct hodin. Dneska už je to rychlejší a jedeme na dvě party.

Přemýšlel jste někdy o tom, že byste se na to vykašlal?

Ne, ani na minutu. Samozřejmě, že to člověka někdy pěkně štve, ale to je ve všem. Ale nedovedu si představit, že bych dělal něco jinýho. Mám kolem sebe spoustu skvělých lidí a kamarádů z oboru. A když vyjedete do světa, tak se Vám otevírají zase další možnosti. Pivovary jsou totiž všude a když jste sládek, tak máte všude kamarády. Je to boží řemeslo.

Stalo se někdy, že jste musel pivo vylít?

Stalo se to. Stalo se to asi třikrát, čtyřikrát za tu dobu, co fungujeme. To pivo sice nebylo špatný, ale nebyla to ta naše kvalita, na kterou jsme zvyklí. Tak jsme ho vylili.

Pijete pivo od konkurence?

No jasně, piju.

Co pijete?

Plzeň

A chutná Vám?

Jojo, chutná. V Lokále /plzeňský podnik v centru Prahy/ jsem pečenej vařenej.

Jak se na první pohled pozná dobré pivo?

Tak, že vypijete půllitr a máte chuť na další. (smích)

Jaké je tajemství Vašeho úspěchu?

Vždycky se snažíme, aby to, co je ve sklenici, bylo perfektní.

Jaké Vaše pivo máte nejradši a proč?

Těžko vybrat, který máte nejoblíbenější. To je jako s dětma. Nemám žádný, který bych měl radši než ostatní.

A můj poslední dotaz. Jak se díváte na to, když pije pivo žena?

Mám radost. To je jasný. (smích)